Od starého Řecka až po Asimova

Lidstvo vždycky fascinovaly stroje. Už kdysi dávno ve starověkém Řecku daroval Zeus své Európé kovového muže Tala. Talos byl velký bronzový robot, který Európé chránil na její domovské Krétě. Třikrát denně kroužil okolo pobřeží a zaháněl piráty a nájezdníky.

I když se jedná jen o mytologickou postavu, tak v roce 1902 nález mechanismu z Antikythéry prokázal, že si Řekové už mezi roky 87–205 př.n.l. osvojili složité mechanické technologie. Tento analogový počítač tvoří minimálně 30 do sebe zapadajících ozubených koleček z bronzu a slouží jako mechanické planetárium, které dokáže předvídat polohu vesmírných těles.

Hérón Alexandrijský (přibližně 10–70 n.l.) byl řeckým matematikem a vynálezcem. I když kybernetika byla jako obor zformována až ve dvacátém století, je jeho dílo považováno za první skutečný výzkum na tomto poli.

Ve svém pojednání Automata popisuje zařízení, která v chrámech dělala zázraky – dveře se otevíraly automaticky a sochy nalévaly víno. Vše bylo výsledkem jeho studií na spoutání tlaku páry, větru a vody.

S dalšími inovacemi na poli mechaniky přišel Leonardo Da Vinci. Mnoho lidí se pokusilo jeho stroje sestavit znovu podle jeho nákresů. Na některých nákresech jsou už hotové návrhy létajících nebo válečných strojů. Jinde jsou načrtnuté kladkové mechanizmy nebo oscilační systémy.

Taky navrhl a pravděpodobně i sestrojil mechanického robotického rytíře ve středověké zbroji. Konstrukční poznámky, znovuobjevené v 50. letech 20. století, naznačují, že rytíře ovládala soustava kladek a provazů a že dokázal vstát, sednout si a hýbat rukama.

K jednomu z nejrevolučnějších využití automatizace došlo ve dvacátém století ve Ford Motor Company. Henry Ford se inspiroval pásovými dopravníky v obilných silech na středozápadě a ve spolupráci s Frederickem Taylorem implementoval stejné principy při tovární výrobě modelu T. Cílem bylo výrobu zefektivnit, aby se auta zlevnila a mohlo si je dovolit víc lidí.

Řetězový dopravník posouval podvozek auta po 50 metrů dlouhé lince, kde na něho 140 pracovníků montovalo součásti. Další dělníci se starali, aby každý montér měl po ruce potřebný materiál, čímž se čas potřebný na zkompletování jednoho vozidla výrazně zkrátil. Montážní linka a automatizace tak dokázaly snížit čas potřebný k montáži jednoho auta z 12 hodin na něco málo přes 90 minut.

V roce 1914 vyrobil Ford víc motorových vozidel než všichni ostatní výrobci automobilů dohromady.

Jak se začaly objevovat další a další stroje, bylo jen otázkou času, kdy roboti začnou pomáhat lidem. Překotný vývoj na poli technologie inspiroval autory sci-fi ke stále novým předpovědím vývoje partnerství mezi lidmi a stoji.

Americký spisovatel a profesor biochemie Isaac Asimov si všiml, že ve většině vědeckofantastických románů byli vyrobení roboti následně svým tvůrcem zničeni. To ho inspirovalo k vytvoření tří zákonů robotiky, které mají zaručit, aby roboti nikdy nezranili člověka, aby poslouchali jeho příkazy a aby se chránili před zničením.

Dodržování těchto pravidel musí programátoři robotů zajistit dodnes. Jak se ale blíží doba, kdy nás budou obklopovat autonomní roboti a vozidla s umělou inteligencí, vznikají různé skupiny, které se vážně zabývají souvisejícími etickými, právními a sociálně-ekonomickými aspekty.

Pokud se chcete o historii robotiky dozvědět víc, stáhněte si Průvodce robotikou a automatizací od společnosti Distrelec a získáte taky 10% slevu na další objednávku.